Dobrý den, 13.09.2020 to byl rok, kdy jsme si odvezli Tinu. Chtěla jsem Vám napsat podrobný popis, jak se u nás má a jak se přizpůsobuje novému domovu, ale když jsem si přečetla dopis  o Rezečce, jenom bych se opakovala. Naše Tina je v podstatě to samé. Už si zvykla, je moc hodná, také jsme s ní byli na veterině, kde jí ošetřovali zuby, protože vůbec neumí kousat a dělá se jí zubní kámen, pomalu se učí štěkat, řešili jsme s veterinářkou, že téměř nepije, takže jí dávám každý den rýži s vařeným masem a hodně vývaru, aby do sebe dostala trochu tekutin. Zřejmě jí to stačí a jen se můžeme domnívat, čím si prošla.  je to mazel, ale jak  s ní jdeme do lesa-denně dvě hodiny-, nezapře lovce a tudíž jsem si pořídila dlouhé vodítko a nelze ji pustit. Přitom, když otevřeme vrátka, nedovolí si vyběhnout. Takže  Vám přejeme hodně zdraví a úspěchů a děkujeme jak za Tinu, tak za všechny Vámi zachráněné pejsky.